Zde se nacházíte: / Využití doplňkových travních druhů v trávnících se specifickým významem a variabilní intenzitou
Ceny jsou zobrazeny bez DPH

Využití doplňkových travních druhů v trávnících se specifickým významem a variabilní intenzitou

Ing. Marie Straková, Ph.D., Ing. Ľubica Janků, Ph.D., Ing. Josef Straka, Ph.D.

Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov

Při navrhování a tvorbě krajiny je na architekty kladen nelehký úkol, a to porozumět přírodě a co nejméně narušit historický krajinný ráz a přitom současně vyhovět potřebám společnosti. V tomto ohledu je potřeba respektovat i původní botanické složení travních porostů a už ve fázi projektování respektovat druhovou pestrost a ekologické aspekty daného území. Odklon od intenzívních nízko střižených trávníků složených z omezeného počtu dvou až pěti travních druhů směrem k extenzivnějšímu charakteru lučního porostu s kvetoucími bylinami je v poslední době patrný nejen v krajinářské tvorbě, ale i v rodinných zahradách a sadech. Kromě dvouděložných druhů, které jsou v těchto květnatých loukách zastoupeny, se rozšiřuje i spektrum použití tzv. doplňkových travních druhů, z nichž některé je možné uplatnit i v intenzívních trávnících (kostřava rákosovitá, metlice trsnatá, lipnice lízká), ale jiné jsou pro svoji slabou konkurenční schopnost vhodné pouze do extenzívních druhově pestrých směsí (tomka vonná, smělek štíhlý). Možnosti výběru travních druhů jsou nesmírně široké a nemohou být zdaleka všechny uvedeny v tomto příspěvku. Přesto je vhodné se některými doplňkovými travními druhy zabývat podrobněji.

Bojínek cibulkatý (Phleum pratense L. ssp. nodosum (L.) Trab.)

Nízká tráva, volně trsnatá, vytvářející krátké výběžky. V zimě si udržuje zelenou barvu listů, růst zahajuje brzy na jaře. V přírodě se vyskytuje na vysýchavých a výhřevných stanovištích.

Jeho význam v intenzivních trávnících je často přeceňován. Je vhodný do krajinných a druhově pestrých trávníků, kde vytváří jemný drn světle zelené barvy s nízkou produkcí nadzemní hmoty. Vzhledem ke své schopnosti snášet sešlapávání, uplatňuje se i na méně zatěžovaných hřišťových trávnících se zimním provozem.

Kostřava ovčí (Festuca ovina L.)

Kostřava ovčí je velmi proměnlivý druh s blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Dominuje především v acidofilních krátkostébelných trávnících a v acidofilních lesích. Šlechtí a využívá se okrajově pro ozeleňování suchých stanovišť. Uplatňuje se hlavně v okrasných a parkových trávnících, střešních zahradách, na zastíněných lokalitách pod stomy a jako méně vzrůstná doplňková komponenta do směsí pro extenzívně obhospodařované krajinné trávníky na chudších půdách, trávníky podél komunikací apod. Na podzim si dlouho uchovává zelené zbarvení a na hnojení má nízké nároky. Nesnáší časté, ani příliš nízké kosení a je méně odolná vůči zátěži.

Kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.)

Tato vysoká trsnatá tráva patří do skupiny trav s krátkými podzemními výběžky, ale pokud je v trávníku v menším zastoupení, má sklon k vytváření samostatných trsů. Ve srovnání s jinými trávníkovými druhy má širší list, ale nové odrůdy mají šířku listu srovantelnou s běžnými odrůdami jílku vytrvalého nebo lipnice luční. Vyznačuje se vysokou vytrvalostí a díky svému kořenovému systému velmi dobře odolává suchu, protože je schopna přijímat vodu i živiny z větších hloubek. Vůči vyšším teplotám je tolerantnější a dobře také snáší zátěž a sešlápávání. Její počáteční vývoj je pozvolnější. Na podzim a zejména v předjaří bývá napadána plísní sněžnou. Přirozeně se vyskytuje na vlhkých loukách, na výživných těžkých půdách. Dobře snáší vyšší pH, nevyhovují jí kyselé půdy.

Vzhledem k vysoké adaptabilitě druhu vůči různým nepříznivým faktorům se uplatňuje v hrubších, nepříliš nízko kosených zatěžovaných trávnících. Používá se k zatravňování meziřadí ovocných sadů a vinic. Pro svou snášenlivost vůči sešlapávání ji lze použít na štěrkové parkovací plochy, protierozní doprovody komunikací, dostihové dráhy, koňské výběhy a letiště.

Lipnice hajní (Poa nemoralis L.)

Lipnice hajní je typicky stínomilý lesní druh indikující čerstvé, vzdušné, neutrální až slabě kyselé půdy. Vytváří jemné řídké volné trsy. Je vytrvalá a není náročná na živiny, její konkurenční schopnost je slabá. Začíná růst brzy na jaře, houbovými chorobami je napadána vyjímečně. Není vhodná do zatěžovaných trávníků. Přirozeným stanovištěm jsou pro lipnici hajní světlé listnaté a smíšené lesy, křoviny a zarostlé stráně. Šlechtěné odrůdy se uplatňují především v extenzivních parkových trávnících na zastíněných stanovištích, kde vyniknou zejména v monokultuře. Tvoří zde zapojené, ale řidší porosty, nesnášející časté sešlapávání a kosení.

Lipnice nízká (Poa supina Schrader.)

Morfologicky je lipnice nízká velmi podobná lipnici roční. Jedná se o nízký vytrvalý a výběžkatý druh. V přírodě se vyskytuje na vlhčích a zastíněných místech. V trávnících je nevýhodná její světle zelená barva, ale velmi zajímavá je její schopnost dobře prospívat ve stinných podmínkách. Velmi dobře snáší mechanickou zátěž. Snadno se přizpůsobí i nižším teplotám ve vyšších polohách. Při nedostatku vláhy z porostu ustupuje.

Lipnice smáčknutá (Poa compressa L.)

Patří mezi trávy výběžkaté tvořící dlouhé podzemní výběžky. Vyznačuje se hlubokým kořenovým systémem a menší tvorbou nadzemní hmoty. Její list je nasivělý, stébla i pochvy listů jsou zploštěné. Lipnice smáčknutá je pionýrský druh, který roste i ve špatných podmínkách mělkých a chudých půd. Vzhledem k její suchovzdornosti bývá stále častěji navrhována do směsí pro střešní ozelenění. Nesnáší časté a nízké sekání, její konkurenční schopnost je velmi slabá. Je vhodná do extenzivních trávníků, na zpevňování svahů a do květnatých luk.

Lipnice bahenní (Poa palustris L.)

Je typickým druhem lučních biotopů s dostatkem vláhy a živin, snes však i zamokření a přísušek. Šlechtí se pouze okrajově, uplatnění nachází v druhově pestrých směsích pro vlhčí lokality.

Lipnice obecná (Poa trivialis L.)

Lipnice obecná je hojně rozšířený, spíše plevelný druh, který svým výskytem signalizuje vyšší vlhkost půdy. Okrajově se šlechtí a využíá pro rychlé ozelenění vlhkých stanovišť (i zastíněných) a v zahraničí rovněž pro přísevy sportovních trávníků. Při nedostatku vláhypovrchově zasychá a narušuje celkový aspekt trávníku. Šíří se nadzemními výběžky a přispívá k „plstnatění“ trávníku.

Metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa (L.) P.Beauf.)

V současné době vyhledávaná, hustě trsnatá, vytrvalá tráva s tmavozeleným zbarvením. Celá rostlina je velmi tvrdá. Po pokosení může vytvářet nasivělý až šedivý dojem. Snáší sečení až na 30 mm, pokud se v trávníku vyskytuje spolu s lipnicí luční. Za předpokladu dobrého kosení je trávník vzhledný. Při seči se řezné plochy listových čepelí snadno třepí a konce listů zasychají. Při nižším kosení (pod 3 cm) působí nevzhledně. Je odolná vůči plísni sněžné, bývá napadána rzivostí. Předností metlice trsnaté je vynikající zimovzdornost, podmíněná její schopností přečkat bez problémů i mnohatýdenní zakrytí trávníku ledem. Po přezimování se velmi časně probouzí k vegetaci. Vynikající vlastností metlice trsnaté je její mimořádná odolnost vůči zastínění, která jí umožňuje vytvářet trávník i na místech, kde většina ostatních druhů ustupuje mechům. Metlice trsnatá je častým komponentem našich přirozených travních porostů, tudíž je přizpůsobena různé kombinaci ekologických faktorů. Používá se spíše do okrasných parkových a krajinných trávníků. U sportovních a intenzívních trávníků je podmínkou její převažující zastoupení ve směsi, protože při malém podílu v porostu má metlice trsnatá sklon k tvorbě vystoupavých trsů. Může být pěstována i jako solitera.

Medyněk vlnatý (Holcus lanatus L.)

Je trsnatá tráva vhodná pouze pro extenzivní trávníky. Daří se jí spíše na vlhčích stanovištích, jinak je na stanoviště a výživu nenáročná. Je vhodná do květnatých luk a krajinných trávníků. V pravidelně kosených trávnících se neuplatní, ale může být přínosem v melioračních a rekultivačních porostech i ve květnatých loukách do vlhčích podmínek. Limitujícím faktorem rozšíření je dostatk osiva. Vyjímečně se pěstuje okrasný pestrolistý kultivar s šedobílým a zeleným panašováním.

Poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus L.)

Řadíme ji mezi volně trsnaté trávy. Je nízká a má široký list (2-4 mm). V polovině června tvoří až 30 cm vysoká květnatá stébla. Není příliš vytrvalá a z pravidelně sekaných porostů, ve kterých se nemůže uplatňovat vysemeňováním, většinou postupně ustupuje. Poháňka hřebenitá je typický druh krátkostébelných nízkoproduktivních přirozených pastevních i lučních porostů s nízkou úrovní výživy ve vyšších polohách. Doplňkový druh pro rekreační a krajinné trávníky a květnaté louky.

Psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.)

Vytváří hustou síť nadzemních výběžků (stolonů), které koření z kolének a vytváří dceřiné rostliny. Tímto způsobem je schopen poměrně rychle vyplnit mezery a rozšířit se na velké plochy. Vyhovují mu půdy dobře zásobené vláhou s půdní reakcí pH 5,5-6,5 a slunné polohy. Při splnění těchto podmínek má velkou konkurenční schopnost. Velmi dobře snáší nízké kosení i pod 5 mm, a proto je vhodný na osetí jamkovišť golfových hřišť a také pro něktené typy okrasných trávníků. Při vyšším kosení je vyšší pravděpodobnost tvorby travní plsti, na podzim má tendence ke žloutnutí. Je možné jej rovněž použít pro nejjemnější reprezentační trávníky.

Psineček psí (Agrostis canina L.)

Vytrvalý druh, který vytváří volné trsy s dlouhými nadzemními jemně olistěnými výběžky. Psineček psí je indikátorem stanoviště s přebytkem vláhy a nedostatkem živin. V posledních letech se začíná prosazovat jako alternativa k psinečku výběžkatému při využií pro golfová jamkoviště a intenzívně ošetřované okrasní trávníky.

Smělek štíhlý (Koeleria macrantha (Ledeb.) Schult.)

Vytrvalý, hustě trsnatý druh s nižší konkurenční schopností. Smělek štíhlý je typický komponent stepních trávníků. Doplňkově je šlechtěn a využíván jako trávníkový druh do okrasných, rekreačních i krajinných trávníků na výsušných lokalitách a půdách s alkalickou reakcí. Snáší běžnou zátěž i nízké kosení.

Sveřep bezbranný (Bromus inermis Leysser)

Vytrvalý druh vytvářející dlouhé podzemní výběžky je náročný na živiny a nesnáší zhutněné půdy. Sveřep bezbrannný je vysoce ceněn jako druh pro stabilizaci půd ohrožených erozí. Je velmi odolný vůči suchu a vyžaduje vyšší teploty během vegetace. Je vhodným komponentem druhově pestrých luk teplejších oblastí.

Tomka vonná (Anthoxanthum odoratum L.)

Vytrvalý, trsnatý druh rostoucí na stanovištích, jako jsou meze, kamenité svahy, vyšší polohy i extenzívní trávníky. Tomka vonná je hojný druh krátkostébelných porostů chudších stanovišť, patří mezi nejranější travní druhy. Obsahuje kumarin, který je zdrojem typické vůně sena. Využívá se do druhově pestrých květnatých luk nebo extenzívních krajinných trávníků. Použití je limitováno vysokou cenou osiva i jeho nedostatkem.

Třeslice prostřední (Briza media L.)

Vytrvalý, volně trsnatý druh s krátkými podzemními výběžky je indikátorem velmi chudých stanovišť. Využívá se jako komponent směsí pro druhově bohaté krajinné trávníky. Uplatňuje se v zahradách jako okrasná tráva přírodního charakteru, květenství je dekorativní a vhodné pro sušení. Použití je limitováno vysokou cenou osiva i jeho nedostatkem.

Poděkování

Ke zpracování tohoto učebního textu byly použity informace získané při řešení projektu výzkumu a vývoje s identifikačním číslem 2B06034 s názvem „Racionální postupy při zakládání a ošetřování travnatých ploch v kulturní krajině“, realizujícího NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II.

Použitá literatura

Gandert, K. D., Bureš, F., 1991: Handbuch Rasen. Deutscher Landwirtschaftsverlag Berlin, 1991, 365 s.

Hrabě, F. a kolektiv: Trávy a trávníky - co o nich ještě nevíte. Vydavatelství Ing. Petr Baštan – Hanácká reklamní, Olomouc 2003.

Otevřel, R., Straka, J., Přibyl, M. 2006. Trávníky. Era group, 1. vydání, Brno, 2006, 111 s.

Straková, M. a kol.: Nové možnosti zakládání květnatých luk. Svaz zakládání a údržby zeleně, Inspirace 2, 2008 Brno, 11-13.

Straková, M., Straka, J., Michalíková, L., Plevová, K., 2007: Kapesní atlas trav. 46 s. BRKO. Brno 2007 Metodika byla vytvořena v podpůrném programu 9.F.g. Metodická činnost k podpoře zemědělského poradenského systému, Ministerstva zemědělství ČR.

Šrámek, P., Ševčíková, M.: Možnosti obnovy druhově bohatých luk. In Sborník přírodovědného klubu v Uherském Hradišti „Obnova druhově bohatých luk“ seminář 30.-31.1 1997 Hluk, 32-37.