Kostřava rákosovitá
Kostřava rákosovitá není v našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s vyšší hodnotou pH. Zpočátku byla šlechtěna a využívána pouze jako vysoce produkční pícní tráva, jejíž pícninářskou hodnotu však poněkud snižuje drsnost a tvrdost píce a obsah nežádoucích toxických alkaloidů.
Stanoviště:
Vlhké louky, příkopy, okraje komunikací, vlhké, výživné, těžké půdy. Dobře snáší vyšší pH, nevyhovují jí kyselé půdy.
Výskyt: Nížiny až podhůří, ve vyšších polohách roste výjimečně.
Význam a biologické vlastnosti:
Kostřava rákosovitá není v našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s vyšší hodnotou pH. Zpočátku byla šlechtěna a využívána pouze jako vysoce produkční pícní tráva, jejíž pícninářskou hodnotu však poněkud snižuje drsnost a tvrdost píce a obsah nežádoucích toxických alkaloidů. V pastevních směsích musí být vysévána jako dominantní druh. Při nízkém zastoupení zůstává často nespásána. Na podzim netrpí zahníváním listů a lze ji proto využít pro prodloužení pastvy na podzim. Je vhodná pro stanoviště s vysokou hladinou podzemní vody. Vzhledem k vysoké adaptabilitě druhu vůči různým nepříznivým faktorům se uplatňuje v hrubších, ne příliš nízko kosených zatěžovaných trávnících (dostihové dráhy, výběhy, letištní a parkovací plochy), v užitkových trávnících veřejné zeleně, v extenzivních trávnících krajinného charakteru na výsušných i mokrých stanovištích a k zatravňování meziřadí ovocných sadů a vinic. Při méně častém kosení vytváří vystoupavé trsy. Jemnější trávníkové odrůdy se stále častěji uplatňují v hřišťových trávnících. Ve šlechtění trav je významným zdrojem genetického materiálu pro mezirodovou hybridizaci (Lolium x Festuca).
Popis:
Charakteristika růstu: Vytrvalý, trsnatý druh s krátkými podzemními výběžky.
Výška rostliny: 60–150 cm
Vegetativní orgány:
Stéblo: Přímé, mohutné, s vystouplými kolénky, většinou hladké, pouze pod latou drsné.
List: Listové čepele tuhé, drsné, na horní straně zřetelně rýhované, na rubu lesklé. Listové pochvy otevřené, u přízemních listů drsné a bělavé. Jazýček vytváří pouze úzký lem. Ouška na okraji brvitá, na konci zaokrouhlená. Vernace stočená.
Generativní orgány:
Květenství: Lata bohatá, až 40 cm dlouhá, v horní části převislá, i po odkvětu rozložená. Vřeteno a větve laty drsné. V nejspodnějším větvení laty jsou dvě až tři stejné větévky s 5–15 klásky. Klásky podlouhlé vejčité, pluchy osinaté.
Termín květu: VI–VII
Plod: Obilka je nejširší uprostřed nebo v dolní polovině, okraje plušky jsou zakryty záhyby pluchy.
Délka obilky: 7–8–(9) mm
Šířka obilky: 1,2–1,5 mm
HTS 2,4–2,8 g
Počet obilek v 1g = 390–450