Kostřava rákosovitá

Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH. Zpočátku byla šlechtěna a  využívána pouze jako vysoce produkční pícní tráva, jejíž pícninářskou hodnotu však poněkud snižuje drsnost a  tvrdost píce a  obsah nežádoucích toxických alkaloidů.

Stanoviště:
Vlhké louky, příkopy, okraje komunikací, vlhké, výživné, těžké půdy. Dobře snáší vyšší pH, nevyhovují jí kyselé půdy.

Výskyt: Nížiny až podhůří, ve vyšších polohách roste výjimečně.

Význam a biologické vlastnosti:
Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z  diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH. Zpočátku byla šlechtěna a  využívána pouze jako vysoce produkční pícní tráva, jejíž pícninářskou hodnotu však poněkud snižuje drsnost a  tvrdost píce a  obsah nežádoucích toxických alkaloidů. V  pastevních směsích musí být vysévána jako dominantní druh. Při nízkém zastoupení zůstává často nespásána. Na podzim netrpí zahníváním listů a  lze ji proto využít pro prodloužení pastvy na podzim. Je vhodná pro stanoviště s  vysokou hladinou podzemní vody. Vzhledem k  vysoké adaptabilitě druhu vůči různým nepříznivým faktorům se uplatňuje v  hrubších, ne příliš nízko kosených zatěžovaných trávnících (dostihové dráhy, výběhy, letištní a  parkovací plochy), v  užitkových trávnících veřejné zeleně, v  extenzivních trávnících krajinného charakteru na výsušných i  mokrých stanovištích a  k  zatravňování meziřadí ovocných sadů a  vinic. Při méně častém kosení vytváří vystoupavé trsy. Jemnější trávníkové odrůdy se stále častěji uplatňují v  hřišťových trávnících. Ve šlechtění trav je významným zdrojem genetického materiálu pro mezirodovou hybridizaci (Lolium x Festuca).

Popis:
Charakteristika růstu: Vytrvalý, trsnatý druh s  krátkými podzemními výběžky.
Výška rostliny: 60–150 cm

Vegetativní orgány:
Stéblo: Přímé, mohutné, s  vystouplými kolénky, většinou hladké, pouze pod latou drsné.
List: Listové čepele tuhé, drsné, na horní straně zřetelně rýhované, na rubu lesklé. Listové pochvy otevřené, u  přízemních listů drsné a  bělavé. Jazýček vytváří pouze úzký lem. Ouška na okraji brvitá, na konci zaokrouhlená. Vernace stočená.

Generativní orgány:
Květenství: Lata bohatá, až 40 cm dlouhá, v  horní části převislá, i  po odkvětu rozložená. Vřeteno a  větve laty drsné. V  nejspodnějším větvení laty jsou dvě až tři stejné větévky s  5–15 klásky. Klásky podlouhlé vejčité, pluchy osinaté.
Termín květu: VI–VII
Plod: Obilka je nejširší uprostřed nebo v  dolní polovině, okraje plušky jsou zakryty záhyby pluchy.
Délka obilky: 7–8–(9) mm
Šířka obilky: 1,2–1,5 mm
HTS 2,4–2,8 g
Počet obilek v  1g = 390–450